Občanská demokratická strana - Oblastního sdružení Litoměřice 

Komunální volby 2010

Komunální volby do zastupitelstev měst a obcí proběhnou ve dnech 15 a 16 října 2010. V naší oblasti obhajuje ODS posty starostů ve městech Litoměřice, Lovosice, Štětí, Keblice , Mšené-lázně a konec konců i Roudnice nad Labem. Zastoupení v radě měst, či obcí máme také v Terezíně, Třebívlicích, Hoštce, Velemíně, Martiněvsi. Věříme, že odvedená práce v minulých obdobích a kvalitně sestavené kandidátky nám umožňují opět pomýšlet na dobré volební výsledky. Přes konkurenci nově vzniklých pravicových stran jsme, díky dlouhodobé tradici a široké personální základně, přesvědčeni o naší schopnosti vést města a obce dalším obdobím. Naši kandidáti na starostu i do zastupitelstev mají zasebou několikaletou práci v ODS i ve vedení měst a obcí.

Stabilní koalice byla pro litoměřickou ODS prioritou

Po komunálních volbách probíhaly všude v obcích, městech i krajských metropolích jednání o složení koalice, o složení rady města, výborů a komisí. Proběhla i v Litoměřicích a pro někoho je právě schválené složení nové rady města tvořené ODS, ČSSD a SZ překvapivé a nesprávné. Místo velké koalice ODS a ČSSD by upřednostňoval čistě pravicovou koalici ODS, SZ, TOP 09, VV a KDU-ČSL. Vážíme si hlasů našich voličů, a proto se nyní pokusím vysvětli, co nás vedlo k rozhodnutí spolupracovat právě s ČSSD.

Nejprve se však vydejme na krátkou exkurzi do minulosti. Poznal jsem, že mnoho lidí přesně nezná, jakou moc rada města má, spíše její úlohu občané přeceňují. V Litoměřicích je devítičlenná rada. Rozhoduje kvalifikovanou většinou (musí být vždy alespoň pět z přítomných radních pro) o pronájmu a výpovědi z pronájmu ohledně majetku města, jmenuje a odvolává některé vedoucí pracovníky městského úřadu a jeho příspěvkových organizací, schvaluje smlouvy s firmami na základě výběrových řízeních, které vyhodnocují radou jmenované komise, v nichž vedle odborníků zasedají i zástupci politických stran, včetně opozičních. O financích může rada rozhodnout do výše 20 tisíc Kč. Dále rada schvaluje různé reprezentativní akce, bere na vědomí vyúčtování a kontroly, které vypracovává audit města či příslušný odbor. Schvaluje termíny svateb, propůjčuje městský znak apod. Rada nesmí zasahovat do státní správy a nemůže rozhodovat o prodeji městského majetku. Jednání rady je ze zákona neveřejné, což považuji za správné. Nelze například veřejně jednat a hlasovat o odvolání ředitele příspěvkové organizace a veřejně jmenovat jeho chyby, či dávat někomu výpověď z bytu před jeho rodinnými příslušníky.

Samozřejmě být radní, lépe místostarostou či dokonce starostou, je prestižní funkce. Pro politickou stranu je velmi důležité tyto pozice mít, díky nim získávat a přirozeně vyškolovat své členy pro další přirozený politický postup. V historii vyjednávání o složení městské rady v Litoměřicích zřejmě nemám konkurenta. Mimo roku 1994 jsem všechna jednání osobně zažil a často i ovlivňoval. Pokusím se proto o malou rekapitulaci.

První svobodné volby 1990 výrazně vyhrály uskupení OF a Hnutí za občanskou svobodu. Složení rady respektovalo tento výsledek. Zajímavé je jen to, že starostou se nestal MVDr. Radomír Novák, kooptovaný porevoluční předseda MěNV, protože nebyl občany zvolen, ale Ing. Zdeněk Rosol, který před volbami s tímto postem vůbec nepočítal. Dnes s odstupem času hodnotím tehdejší radu a zastupitelstvo jako velmi různorodou, trošku snobskou společnost. Úkol transformovat městský národní výbor v městský úřad, ve fungující samosprávu, nepochybně splnili. Nepovedla se jim ale delimitace majetku sportovních zařízení a pozemků, respektive jejich bezúplatný převod z majetku města nově vzniklým či staronovým subjektům. Nikdo z nás tehdy nepředpokládal problémy s financováním sportu, o dnes již notoricky známém pojmu „tunelování“ jsme tehdy neměli ani potuchy. A tak jsme tyto transakce, pokud si dobře pamatuji, jednomyslně kladně odhlasovali. Na druhé straně jsme dosáhli bezúplatného převodu majetku Zahrady Čech od státu na město.

V roce 1994 byla rada po volbách složena ze zástupců stran, které získaly tři či méně mandátů. ODS se šesti mandáty nebyla zastoupena v radě. Starostou se stal Ing. Milan Tejkl, který získal jediný mandát pro DEU a který asi rok před volbami odešel z ODS. Smlouva o složení rady, která respektovala zisk ODS a nominaci Jana Smolíka na starostu, byla těsně před volbami vypovězena. Dnes se jako zkušený komunální politik domnívám, že jsme měli (ODS) přijmout místa v radě i bez postu starosty. Urazit se a nechat radu zvolit pomocí hlasů KSČ, tehdy nebylo šťastné řešení.

Byl jsem tehdy řadový člen ODS a bez váhání jsem přijal usnesení odejít do opozice a občanům ukázat, že rada vznikla díky hlasům KSČ. Občané se ale pochopitelně neozvali, naopak jsem občas slyšel, že jsme arogantní. Po těchto volbách jsem byl zvolen předsedou místního sdružení ODS a tyto zkušenosti, kdy se slabí spojí proti silnému, aby prosadili své ambice, jsem měl, při budoucích vyjednáváních, vždy na mysli.

Osobně hodnotím zastupitelstvo a radu města působící v letech 1994 – 1998 jako nejslabší ve dvacetileté historii. Vedení města bylo věkově nejstarší, a tím asi i nejpasivnější. Toho přirozeně využil tehdejší tajemník Ing. Jindřich Hauptman, který svou aktivitou a charismatem suploval pasivní samosprávu. Pro Litoměřice udělal mnoho dobrého. Prestiž samosprávy, zastupitelstva a rady, však podle mě do budoucích let velmi utrpěla.

Volby v roce 1998 opět nepřinesly stávajícímu starostovi mandát, opět vyhrála ODS, tentokrát se sedmi mandáty. ČSSD a KSČM měly po pěti mandátech a ostatní strany dva či méně zastupitelů. Do povolebního vyjednávání jsem s kolegy z ODS šel s tím, že musíme získat pozice v radě. Měli jsme seriózní kandidáty na všechny pozice, ale opět to vypadalo na vyšachování ODS. Nikdo z ODS na uvolněná místa nebyl levicí akceptován. Nevím, jestli má tehdejší provokativní rezignace na mandát zastupitele města hrála nějakou roli, ale obrat nastal a dohodli jsme se na složení rady mezi demokratickými stranami. Starostou a tzv. svorníkem se stal Jiří Landa. Zástupci nejsilnějších stran se stali místostarosty. ODS si nárokovala tři členy v radě, což ČSSD nechtěla akceptovat, a tak jsem na radu kolegy JUDr. Pavla Krupky souhlasil s tím, aby tím posledním členem rady byl jediný zvolený zástupce za DEU, a to Mgr. Ladislav Chlupáč. Podruhé DEU svým jediným mandátem zasáhla do složení samosprávy Litoměřic. Ladislav Chlupáč tak tehdy nastartoval svou později úspěšnou kariéru ve funkci starosty.

Protože jsem nebyl členem tohoto zastupitelstva, neuvedu podrobnější hodnocení. Velkým negativem byla ztráta padesáti miliónů ve fondech Pioneer, kam na doporučení místostarostky za ČSSD Ing. Margity Kadeřábkové vložily Litoměřice asi sto miliónů. Hlasování pro tuto transakci bylo těsně „pro“. Ukázalo se, že místostarostka byla ve fondu Pioneer zainteresována, odstoupila z rady, a vyhnula se tak odvolání. Období poté dokončili dva uvolnění radní - starosta Jiří Landa a místostarosta Atonín Terber, kteří velmi dobře zvládli povodně roku 2002.

Volby v roce 2002 ODS opět vyhrála se ziskem sedmi mandátů, ČSSD oslabila na čtyři, stejně získali sportovci a po třech obdržela KDU a nezávislí, které reprezentovali tři lékaři. KSČM získala 6 mandátů. Vyjednávání se prvně podobalo pokru. Hrálo se dvakrát v zasedací místnosti městské nemocnici. Bylo jasné, že šest hlasů KSČ nebude hrát roli a že i sociální demokraté zřejmě vypadnou ze hry. Protože se městský úřad rozšířil o některé kompetence zrušeného okresního úřadu, dohodla se budoucí koalice na třech místostarostech. Starostou se stal Mgr. Ladislav Chlupáč. Poprvé strany respektovaly, že vítěz voleb staví starostu. Zastoupení v radě se již blížilo poměrům získaných mandátů ve volbách. Zajímavé při těchto volbách je, že muselo odstoupit 19 náhradníků na kandidátce Sport a zdraví, aby se mohl stát Mgr. Petr Hermann místostarostou. Osobně se domnívám, že byl a aktuálně i je přínosem zastupitelstva, takže to byl šťastný tah stejně jako to, když Ladislav Chlupáč vstoupil asi dva roky před volbami do ODS.

Toto zastupitelstvo a rada získaly iniciativu samosprávy, zvládly převzetí majetku a kompetencí od zrušeného okresního úřadu, nastolily spolupráci s krajským úřadem, ustavily oddělení projektů, které se věnovalo získáváním dotací EU. Dále zastupitelstvo urychlilo prodej městských bytů. Bezúplatně město získalo od státu budovu zubního střediska a kasáren Dukelských hrdinů.. Rozběhly se přípravy projektu stavby geotermální teplárny.

Volby 2006, spojené s volbami do Senátu, byly pro ODS určitě pozitivně ovlivněny tím, že na komunální kandidátce, vedle ověřených jmen, dostala šanci nová generace, řekněme pětatřicátníků, a že přijal kandidaturu do Senátu chartista Saša Vondra. ODS získala, vedle postu senátora, deset mandátů, což je historicky nejvíc v litoměřických komunálních volbách. Po čtyřech mandátech získaly strany Sport a zdraví, ČSSD a KSČ, tři Strana drobných živnostníků a podnikatelů a dva KDU-ČSL.

Rozložení sil v radě již téměř kopírovalo výsledky voleb. Všichni respektovali naši většinu v radě města.

Starostou byl zvolen Mgr. Chlupáč a tři místostarosty si rozdělila ODS, živnostníci a lidovci. Koalice disponovala devatenácti mandáty. V polovině období přenechala ODS post prvního místostarosty, po odstoupení Ing. Ivana Palána, Mgr. Červínovi (Sport a zdraví). Celkový povolební dojem byl pokažen odstoupením tří zvolených zastupitelů z řad živnostníků. Někdy voliči svými preferenčními hlasy zamíchají personální strategií strany. Řada úspěšných kandidátů tak odstoupí proto, aby pozici zastupitele získali ti, kteří jsou na určitý post připravováni a jsou ochotni jej zastávat. Voliči se potom zlobí. Sám jsem to poznal po volbách v roce 1998.

Toto zastupitelstvo, rada, pracovníci úřadu si odpracovali nejúspěšnější volební období. Pokud ne v historii Litoměřic, tak po roce 1989 určitě. Kdo není slepý a hluchý, tak ví, o čem mluvím. Všechny volební strany to ve svém programu zmiňují. V hodnocení bych ještě doplnil, že rada v tomto období odvolala několik ředitelů příspěvkových organizací a došlo k výměně dvou vedoucích pracovníků městského úřadu. Kromě toho Litoměřice hostily summit ministrů dopravy EU, což nepochybně zásluhou senátora Saši Vondry zvýšilo prestiž města.

Voliči v komunálních volbách 2010 mírně pozměnili politickou mapu v našem městě. ODS získala opět deset mandátů, což je pro většinu členů litoměřické ODS pocta a závazek. KSČ též obhájila čtyři mandáty. Jako jediná posílila ČSSD, a to o 5 % hlasů. Tudíž získala o dva mandáty víc - celkem šest. Pravici sice posílila nová TOP 09 se dvěma mandáty, ale zkušené a zavedené strany KDU a Strana zelených (dříve Sport a zdraví ) klesly na polovinu svých někdejších zisků. VV s podporou živnostníků (dříve Strana drobných živnostníků a podnikatelů) také oslabily, a to ze tří na dva mandáty. Navíc živnostníci vypovězením koaliční smlouvy těsně před volbami a následnou netaktní a konfrontační kampaní vůči bývalým partnerům znechutili případné koaliční partnery a jak se později ukázalo, také voliče.

V povolebním vyjednávání bylo naším cílem vytvořit stabilní městskou radu, jež se bude moci v následujících čtyřech letech opřít o dostatečně silnou politickou podporu. V sedmadvacetičlenném zastupitelstvu je totiž pro odhlasování předloženého záměru nutno získat alespoň čtrnáct hlasů. Diskuze o tom, s kým vyjednávat, respektive v jakém pořadí a o jakých tématech, proběhla ihned po oznámení výsledků voleb. Vyjednávání vedli Mgr. Chlupáč a předseda místního sdružení Mgr. Krejza. Většině jednání jsem byl přítomen již jako pomyslný člen rady starších.

Volební programy všech zvolených stran „hovoří“ obdobně a pozitivně. Nikdo nesliboval nemožné. Nikdo nenabídl občanům populistické sliby typu odvoz komunálního odpadu zdarma, nenařkl ODS, že chce např. prodat nemocnici. Bohužel náš letitý partner, kterým byla KDU-ČSL, získal jen jeden mandát. Je na této straně, aby našla důvody voličské zdrženlivosti a zaujala občany v budoucnu. Strana VV s podporou živnostníků, jak jsem již uvedl, svým chováním v závěru volebního období a konfrontační, netaktní kampaní zklamala nás a i další strany. Lebky na plakátech adresované ODS jsou možná akceptovatelné na pražském Smíchově, ale ne v Litoměřicích. Tím se VV postavily do pomyslné fronty našich případných partnerů až nakonec. Dva nováčci z TOP 09 jsou vlastně našimi nejbližšími možnými přirozenými politickými partnery, ale vyšší zisk, politická zkušenosti a dobrá minulá spolupráce se Stranou zelených (bývalí členové uskupení Sport a zdraví) je upozadila.

Spolupráci se SZ si velmi ceníme. Mgr. Červín v minulém volebním období byl výborným místostarostou a rádi jsme mu tuto funkci opět nabídli. Navíc má SZ široké členské zázemí, není to strana jednoho či dvou mužů. Má funkční klub, který pravidelně diskutuje problémy města.

Poslední demokratickou stranou pro vyjednávání byla litoměřická ČSSD. Strana opět s velikým zázemím, strana, která posílila ze čtyř na šest mandátů. Protože voliči dali ČSSD hodně hlasů, zvolené zastupitele za ČSSD známe z minulých obdobích jako kompetentní a konstruktivní, postavili jsme je v již zmíněné pomyslné řadě hned za SZ.

Naše vyjednávání se SZ a ČSSD vyústilo v dohodu o koaliční spolupráci, na složení městské rady, na jménech radních a na programových cílech. Dohromady máme osmnáct hlasů. Voliči volající po teoreticky možné čisté pravicové koalici si musí uvědomit, že má jen 13 mandátů. Se středovou litoměřickou SZ jen 15. Pokud bychom přičetli i stranu VV, pak naopak musíme odečíst mandáty SZ, jejíž zástupci odmítli spolupracovat s VV.

Věřím, že se všichni zastupitelé těší na další práci a že budeme navzájem vycházet dobře jako doposud.

Pavel Kejř, zastupitel a radní města za ODS